Nástup komunitní energetiky a legislativní rámec Lex OZE II otevřely společenstvím vlastníků jednotek (SVJ) a bytovým družstvům nové možnosti, jak využívat elektřinu vyrobenou na střešních fotovoltaických elektrárnách. Díky sdílení elektřiny mohou bytové domy lépe využívat vlastní výrobu a snižovat množství energie nakupované z distribuční sítě.
Vedle komunitního sdílení však existuje také další způsob, jak optimalizovat energetiku bytového domu – Jednotné odběrné místo (JOM). To řeší nejen využití vyrobené elektřiny, ale také samotnou strukturu odběrných míst, velikost hlavního jističe a související distribuční náklady.
Obě řešení mají své opodstatnění. Každé ale přináší jiné výhody. V tomto článku si vysvětlíme, jak fungují, v čem se liší a proč může být JOM zajímavou cestou k dalším úsporám pro bytové domy.
Jak funguje komunitní sdílení podle Lex OZE II?
Komunitní sdílení umožňuje využívat elektřinu vyrobenou fotovoltaickou elektrárnou na více odběrných místech. Díky Elektroenergetickému datovému centru (EDC) se vyrobená elektřina virtuálně přiřazuje jednotlivým odběratelům podle nastavených pravidel sdílení.
V praxi to znamená, že elektřinu vyrobenou na střeše bytového domu mohou využívat jednotlivé domácnosti, případně další zapojená odběrná místa.
Jaké výhody komunitní sdílení přináší?
- Využití vlastní vyrobené elektřiny: Domácnosti mohou odebírat elektřinu vyrobenou vlastní fotovoltaickou elektrárnou a omezit nákup elektřiny od dodavatele.
- Zachování samostatných odběrných míst: Jednotlivé byty si ponechávají vlastní elektroměry, smlouvy s dodavateli a hlavní bytové jističe.
- Možnost sdílení na více místech: Elektřinu lze sdílet nejen mezi byty jednoho domu, ale také mezi různými budovami a odběrnými místy.
- Úspora regulovaných plateb: U sdílení v rámci bytového domu bez využití distribuční soustavy se na sdílenou elektřinu nevztahuje regulovaná platba za odebranou MWh. Stálé měsíční platby za jednotlivá odběrná místa však zůstávají.
Komunitní sdílení tak představuje důležitý nástroj pro rozvoj komunitní energetiky. Jeho ekonomický přínos závisí především na velikosti výrobny, spotřebě jednotlivých odběrných míst, nastavení sdílení a možnostech akumulace.
Samotné virtuální sdílení ovšem neřeší počet odběrných míst ani velikost jednotlivých bytových jističů. Právě zde vzniká prostor pro další optimalizaci pomocí systému JOM.
Jak funguje Jednotné odběrné místo (JOM)?
Jednotné odběrné místo (JOM) představuje fyzické sloučení odběrných míst na patě bytového domu pod jeden hlavní jistič. Dům tak vůči distributorovi vystupuje jako jedno odběrné místo, zatímco uvnitř objektu probíhá automatické měření a rozúčtování spotřeby jednotlivých bytů.
JOM řeší jinou část energetiky domu než komunitní sdílení. Zatímco sdílení umožňuje efektivněji využívat vyrobenou elektřinu, JOM optimalizuje také samotné připojení domu k distribuční soustavě.
Technické řešení JOM je vlastním systémem společnosti BLUENET NTS, která má označení JOM registrováno jako ochrannou známku.
Kde vznikají hlavní finanční úspory u JOM?
1. Méně stálých plateb za jističe
Po sloučení odběrných míst dům místo samostatných plateb za bytové jističe hradí jednu platbu za hlavní domovní jistič.
2. Optimalizace hlavního jističe díky soudobosti
Domácnosti obvykle neodebírají maximální příkon současně. U domu s deseti byty a jističi 20 A tak součet hodnot 200 A nemusí znamenat, že dům potřebuje stejně velký hlavní jistič. Po technickém posouzení může být dostačující například 125 A, což snižuje náklady na rezervovaný příkon.
3. Lepší využití vlastní energie
Propojení JOM s fotovoltaikou, bateriovým úložištěm a chytrým řízením pomáhá využívat vyrobenou elektřinu přímo v domě a omezovat nákup ze sítě. Bateriové úložiště je součástí více než 97 % nových realizací BLUENET NTS.
U těchto ucelených projektů se modelovaná návratnost investice pohybuje přibližně kolem 7 až 8 let. Skutečný výsledek závisí na parametrech budovy, spotřebě a rozsahu systému.
Přehledné srovnání: Komunitní sdílení a JOM
Komunitní sdílení a Jednotné odběrné místo řeší různé oblasti energetického hospodaření domu. Následující přehled ukazuje, v čem se jednotlivé přístupy liší a jaké možnosti úspor přinášejí.
| Parametr / vlastnost | Komunitní sdílení (Lex OZE II) | Jednotné odběrné místo (JOM) |
|---|---|---|
| Princip fungování | Virtuální přiřazování vyrobené elektřiny | Fyzické sloučení odběrů pod jeden hlavní jistič |
| Využití elektřiny z FVE | ANO | ANO |
| Zachování samostatných bytových odběrných míst | ANO | NE |
| Snížení nákupu elektřiny ze sítě | ANO | ANO |
| Snížení počtu stálých plateb za bytové jističe | NE | ANO |
| Optimalizace rezervovaného příkonu | Neřeší samotnou strukturu odběrných míst | ANO |
| Akumulace a chytré řízení | Možné v rámci širšího systému | Možné v rámci širšího systému |
| Možnost sdílení mezi různými budovami | ANO | Nejde o primární funkci JOM |
| Potenciál dalších úspor na distribuci | Především u sdílené elektřiny | Také díky optimalizaci odběrných míst |
Komunitní sdílení a JOM tedy nelze vnímat jako dvě totožná řešení. Každé se zaměřuje na jinou část energetického hospodaření domu. Výběr vhodného modelu závisí na konkrétní budově, jejím zapojení a požadovaném rozsahu úspor.
Kdy dává smysl komunitní sdílení a kdy JOM?
Komunitní sdílení (Lex OZE II) má velký význam především tam, kde je potřeba využívat elektřinu na více různých odběrných místech. Typickým příkladem je sdílení přebytků z fotovoltaické elektrárny na bytovém domě do dalších objektů, například obecního úřadu, školy nebo jiné budovy. Stejně tak může obec nebo energetické společenství propojit více výroben a odběratelů.
Jednotné odběrné místo (JOM) je zajímavé zejména pro bytové domy, které chtějí vedle úspor z vlastní výroby optimalizovat také náklady spojené s odběrnými místy a rezervovaným příkonem. Významný potenciál má především u větších objektů s desítkami samostatných bytových jističů.
Rozhodující proto není pouze otázka, kolik elektřiny dokáže fotovoltaická elektrárna vyrobit. Důležité je také to, jak je dům připojený k distribuční soustavě, jak se energie spotřebovává a jakým způsobem se řídí její tok.
BLUENET NTS proto při přípravě projektů posuzuje energetiku bytového domu jako celek. Cílem je zvolit takové technické řešení, které odpovídá konkrétním podmínkám objektu a přináší co nejvyšší dlouhodobý ekonomický přínos.
Financování a příprava na budoucnost
Modernizaci energetiky bytového domu mohou SVJ a bytová družstva financovat také prostřednictvím bezúročného úvěru v rámci programu Nová zelená úsporám. Při správném návrhu projektu mohou dosažené úspory pomáhat pokrývat splátky investice.
Efektivnější využívání energie a modernizace technologií zároveň přispívají ke zlepšení energetické náročnosti budovy a její dlouhodobé hodnoty.
Jak z fotovoltaiky vytěžit maximum?
Nejde jen o počet panelů a množství vyrobené elektřiny. Rozhoduje také to, jak se energie v domě spotřebovává, ukládá a sdílí.
Komunitní sdílení pomáhá využít elektřinu na více odběrných místech. JOM k tomu přidává optimalizaci odběrů, hlavního jističe a souvisejících distribučních nákladů.
BLUENET NTS navrhuje řešení, která propojují fotovoltaiku, bateriovou akumulaci, chytré řízení a vhodný odběrný systém podle technických možností a ekonomiky konkrétního domu.
Plánujete fotovoltaiku pro bytový dům?
Pomůžeme vám najít vhodné řešení a navrhnout energetický systém, který bude odpovídat potřebám vašeho domu.
Nezávazně nás kontaktujte


